Co dělat, když už péče doma nestačí

Jsou dotovaná krajem. Klient hradí náklady na ubytování a stravu ze svého důchodu, vždy mu přitom musí zůstat minimálně 15 % příjmu. Zbytek nákladů doplácí kraj. Díky tomu je pobyt finančně méně náročný, ovšem počítejte s dlouhými čekacími dobami – často rok i déle.

Fungují bez krajské dotace, proto klient hradí plnou cenu pobytu. Měsíční částka se obvykle pohybuje mezi 30–35 tisíci korunami (kombinace důchodu, příspěvku na péči a případného doplatku rodiny). Výhodou je naopak rychlejší přijetí a větší flexibilita v organizaci péče.

Nejčastěji rodinní příslušníci – děti či vnoučata. V menšině případů sousedé, známí nebo sociální pracovnice. Ideální (ale vzácné) je, když si domov vybere senior sám ještě v době soběstačnosti.

Začněte na internetu – webové stránky domovů napoví o jejich fungování. Cenné jsou i reference a doporučení sociálních pracovníků a pracovnic (z nemocnice, LDN nebo obce). Největší váhu má ale osobní návštěva. Teprve na místě poznáte, zda zařízení působí otevřeně, přátelsky a živě.

První dojem je zásadní. Všímejte si čistoty, světla, vůně, přítomnosti personálu a celkové atmosféry. Pozitivní znamení: kavárna, kde to žije, senioři při různých aktivitách, rodiny na návštěvě. Varovné signály: polotma, zamčené dveře, prázdné chodby, na nikoho nenarazíte.

Po výběru zařízení následuje kontakt se sociální pracovnicí, která provede sociální šetření a posoudí potřeby seniora. Poté se doloží lékařská zpráva a je-li služba vhodná, domluví se termín nástupu.