Načítám obsah…
Jak se starat o seniora s demencí či jiným onemocněním a neztrácet pevnou půdu pod nohama? O podpoře pro pečující a zvládání náročných situací promluví odbornice z České alzheimerovské společnosti.
Péče o seniora s různou formou demence je pro pečující náročná psychicky i prakticky. Z pomoci se postupně stává každodenní zátěž, která zasahuje do života celé rodiny. V rozhovoru vám nastíníme, jak nemoc chápat a jak si ji nebrat její projevy osobně. Poradíme také, jak postupovat v kritických okamžicích, při kterých pečující naráží na své limity.
Psycholožka, ČALS
Dlouhodobě se věnuje psychologii stárnutí a péči o seniory se syndromem demence, se zvláštním zaměřením na rodinné pečující a jejich zátěž.
Působí jako psycholožka a konzultantka České alzheimerovské společnosti, je aktivní ve vedení pracovní skupiny pro geropsychologii při Českomoravské psychologické společnosti a věnuje se také pedagogické a vědeckovýzkumné činnosti na několika fakultách Univerzity Karlovy.

Konzultantka sociálního poradenství, ČALS
Od roku 2007 působí v České alzheimerovské společnosti jako sociální pracovnice a koordinátorka respitní služby.
Dlouhodobě se věnuje podpoře rodin pečujících o blízké s demencí a zvyšování kvality péče v pobytových i terénních službách. Jako členka týmu konzultantů se podílí na systému Certifikace Vážka, který pomáhá zařízením zlepšovat péči o lidi s demencí.

Víme, že otázku intenzivní péče o blízkého musí mnozí řešit doslova ze dne na den. Proto v přehledném manuálu a osmi rozhovorech s odborníky i osobnostmi vysvětlujeme klíčové oblasti péče o blízké – srozumitelně, otevřeně a nahlas.

Demence je souhrn příznaků způsobených různými mozkovými onemocněními. Není tedy běžnou součástí stárnutí, ale důsledkem konkrétního onemocnění, nejčastěji Alzheimerovy choroby. První příznaky se mohou objevovat už po padesátém roce věku. Může jít o vypadávání slov, poruchy krátkodobé paměti, změny chování nebo úzkosti. Včasná diagnóza má pro seniora i rodinu zásadní význam. Umožňuje:
Mnoho pečujících pro sebe vyhledá pomoc až ve chvíli, kdy už nemohou dál. Typickými signály jsou:
Odborníci doporučují nečekat na krizi a hledat podporu dřív, než situace začne být neúnosná.

Jedním z nejnebezpečnějších mýtů je představa, že rodinný pečující musí péči zvládnout bez pomoci a za každou cenu doma. To brání racionálním rozhodnutím a bohužel často vede k vyhoření.
Opakované otázky, změny chování nebo agrese nejsou úmyslem, ale důsledkem onemocnění. Pokud si to pečující neuvědomí, ubližuje tím sobě i vztahu s nemocným.
Demence má kolísavý průběh. Právě „světlé chvilky“ mohou vést ke zpochybňování diagnózy a oddalování potřebných kroků. Jenže po náhlém zlepšení může přijít i prudké zhoršení.
Pokud se objeví zlost nebo agrese, je důležité:
Nemocný na eskalovanou situaci často rychle zapomene. Ale pečující ji emočně zpracovává ještě dlouho. O to důležitější je vzájemná podpora a možnost sdílení s druhými.

Česká alzheimerovská společnost poskytuje osobní konzultace a síť kontaktních míst po celé ČR, kde lze situaci rozebrat a zjistit další postup. Dokáží zajistit tzv. pre-diagnostickou podporu pro ty, kteří se demence obávají.
Psychologickou pomoc a podporu pro rodinné pečující nabízí také Reminiscenční centrum.
Organizace Elpida provozuje bezplatnou Linku seniorů, která pomáhá i pečujícím. Každý den od 8:00 do 20:00 je na čísle 800 200 007 k dispozici odborník, který umí naslouchat a provázet náročnými situacemi.
Umístění do domova se zvláštním režimem není selhání, ale odpovědná volba. Pokud je takové rozhodnutí vnitřně zpracované, pomáhá i lepší spolupráci s personálem a většímu klidu v rodině.